Výstava jako alibi

Isabela Grosseová a Jesper Alvaer se léta zabývají zkoumáním a ohledáváním hranic uměleckých formátů a povahy umělecké praxe. Ve výstavním projektu Výstava jako alibi se zamýšlejí nad ontologickými základy umělecké praxe, povahy výstav a umělecké senzitivity. Kdo je to vlastně umělec či umělkyně, komu je vlastní umělecká představivost a proč je někomu připisována víc a někomu nikoli? Kdo je to autor/autorka a jak se rodí a manifestuje umělecká citlivost a představivost? Kdo je divák či divačka a je hranice mezi ní/ním a umělcem/umělkyní hrubá, nebo tenká? Co si myslíme, že na výstavě uvidíme, a co od výstavy očekáváme? Výstava jako alibi je revize – ohýbá stávající vizuální i zkušenostní představy o tom, co je to výstava, kdo je autor a co je umění, přeprogramovává a hledá nové kódy. Za pomoci umělecké představivosti buduje novou mentální mapu, přeskupuje zážitky, emoce, nestrefuje se do očekávání a nerespektuje předpokládané role. Problematizuje, jaký typ zážitku nám formát výstavy vůbec zprostředkuje a co nám vlastně ukazuje. Je určena všem, pro které je kreativita zdrojem potěšení i práce, ale i těm, kdo si myslí, že v sobě žádnou uměleckou představivost nemají.

Tento projekt byl podpořen Office for Contemporary Art Norway.