Feminist Takes on Yugoslav Black Film, Take III (tranzitdisplay)
Display, Asociace pro výzkum a kolektivní praxi & Delve, Institute for Duration, Location and Variables
si Vás dovolují pozvat na:
Feminist Takes on Yugoslav Black Film, Take III Setkání a diskuze / výstava pátek, 17. června, 2016 14.00 – 21.00
Představí příspěvky od Anny Daučíkové, Ruth Noack, Rachel O'Reilly, Vivian Ziherl, Jeleny Vesic a Antonie Majaca, a následný komentář od Martiny Pachmannové Prostorová koncepce: Zbyněk Baladrán
Program: 14.00 – 15.00 – Promítání filmu Raná díla, rež. Želimir Žilnik 15.00 – 21.00 – Diskuze (video) Výstava zůstane veřejnosti otevřena do 28. srpna 2016
III. záběr první studie „Feminist Takes” pokračuje rozborem Jugoslávy, hlavní postavy filmu Želimira Žilnika Raná Díla (1968). Pro toto setkání Feministických pohledů v pražském tranzitdisplay byli přispěvatelé vyzváni, aby v předstihu vybrali a zaslali filmové fragmenty, básně, úryvky textů, či jakékoliv jiné materiály, které nějakým způsobem rezonují s ideou Raných děl, či postavou Jugoslávy. Tyto vybrané úryvky budou ke zhlédnutí v prostorové instalaci koncipované Zbyňkem Baladránem, kde se také bude pořádat následná diskuze. Setkání započne společným zhlédnutím filmu, posléze zhlédnutím jednotlivých záběrů, a bude zakončeno vstupem pozvané komentátorky. Každá přispěvatelka si pro účely rozboru zvolila 3-4 scény. Vzhledem k tomu, že v rámci výběru scén nedocházelo mezi přispěvatelkami k jakékoliv komunikaci, mohla být jedna a ta samá scéna vybrána vícekrát. Účastníci dialogu, stejně jako pozvané přispěvatelky, komentátorka, i obecenstvo budou vyzváni, aby sdíleli místo u jednoho stolu uprostřed galerie, od kterého mohou také přímo zasahovat do promítání, a vyžádat si ve vybraných momentech pozastavení filmu na menší obrazovce. Ve stejnou chvíli bude film ve své celistvosti promítán v přilehlém sálu. Všichni příchozí jsou srdečně zváni, aby se k promítaným záběrům vyjadřovali, či aby sami navrhli scény k rozboru při konečné diskuzi. V průběhu celého setkání budou témata, která celou konverzaci provázela zaznamenávána do schématu, které může být následně pozměněno, či dále rozšířeno. Tato mapa se poté stane součástí samotné výstavy; síť vztahů bude nabídnuta ke zhlédnutí jako výsledek celého setkání, včetně témat, která figurovaly jako předzvěsti, či včetně improvizovaných prvků, které vyvstaly v rámci diskuze samotné.
Film Raná díla (rež. Želimir Žilnik, 1968) se odehrává na pozadí zmařeného studentského hnutí socialistické Jugoslávie v roce 1968. Hlavní postava – Jugosláva – odchází od své lumpenproletářské rodiny a rozhoduje se vést skupinu vandráků. Tato skupina vycestuje na venkov, kde se snaží dělné třídě přiblížit učení raného díla Marxe a Engelse. Jugosláva si horoucně přeje emancipaci místních vesničanek, a vzdělává je v otázkách antikoncepce. Avšak pokus o podnícení revolučního programu tragicky selhává, a místo toho vesničani na mladé muže útočí, a Jugoslávu sexuálně napadají. Jugosláva a její tři mužští společníci následně pracují v místní továrně na beton za účelem „sdílet osud většiny, když už ho nemohou změnit“. Inspirována svým novým pracovním prostředím se Jugosláva oddává souloži s továrním zaměstnancem, neboť, jejími slovy: „Engels praví, že pravá pudová láska existuje pouze mezi proletáři.“ Jugosláva tedy není ani volně promiskuitní (tak, jako většina ženských postav v jugoslávské kinematografii, s výjimkou partyzánek druhé světové války), ani není znásilněna (stejně všudypřítomný prvek v main-streamových jugoslávských filmech). Je vyobrazena jako politický subjekt hnaný svou ideologií. Po sledu revolučních epizodek své mužské soukmenovce odsuzuje za jejich zanevření na hodnoty revoluce, a za jejich netečnost a nihilizmus. Jugoslávino revoluční nadšení je vznětlivé a vznešené, a vrcholí jejím upálením. V posledním obrazu filmu ženou hrdinku její soudruzi bahnem planých, panonských polí. Týrají ji, a nakonec ji zastřelí a její tělo zapálí. Jugosláva umírá v plamenech.
Předchozí setkání „Feminist Takes on Yugoslav Black Film” se pořádala v prostorách GMK Galerija Miroslav Kraljevic, Záhřeb (2015), a v Nottingham Contemporary, Nottingham (2016), s příspěvky od Sanjy Ivekovic, Milici Tomic, Ivany Bago, Nebojsy Jovanovic, Vesny Kesic, Vedrany Madjar, Dubravky Sekulic, Branislava Dimitrijevic, a Liny Djuverovic. „Feminist Takes” koncipovala a realizovala Antonia Majaca
